O dobrém učiteli

Jakoby tornád, zemětřesení a vln tsunami nebylo dost, čeští politici jali se organizovat školství. Hned na počátku učinili strategické rozhodnutí: na platech českých učitelů se bude šetřit. Pak ale jakoby se zalekli a zastyděli za svoje rozhodnutí. Žádný politik, ani žádný poradce politika, ba ani žádný mluvčí poradce politika nevystoupil před veřejnost a pravdivě neoznámil:   „Jsme rozpočtově odpovědní politici a šetříme peníze daňových poplatníků. Ať si učitelé dál učí za žebrácké platy. Když je to baví …“.

Místo toho politici vymysleli pohádku O odpovědném vydávání prostředků.  „My bychom třeba i učitelům přidali. Ale jako řádní hospodáři musíme se svěřenými prostředky nakládat odpovědně. A tedy můžeme přiznat odměnu vyšší nežli dříve jenom tomu, kdo prokazatelně odvádí výkon lepší než dříve“. Pozorní pozorovatelé české politické scény si zajisté povšimli, že pohádka  O odpovědném vydávání prostředků se nevypráví, když jde o zvyšování odměn politikům a ústavním činitelům.

Zde přichází na scénu „dobrý učitel„. Když už tak český stát reprezentovaný MŠMT čeká na zázrak, že za ty peníze se najde dostatek  zoufalců ochotných vstoupit do třídy plné žáků (a případně asistentů) a cosi tam kutit, rád by (ten stát) prohlásil cosi o kvalitě oněch zoufalců. Pokud možno cosi co nejvíce vzletného. A jak tak ministeriálové čekali na zázrak, vymysleli Kariérní řád. Ten stvrdí, že vytrvalého – ale opravdu vytrvalého – zoufalce lze prohlásit dobrým učitelem. Opět, pozorní čtenáři Parkinsonových zákonů nepochybně nepřehlédli nápadnou podobnost požadavků kladených Kariérním řádem s požadavky kladenými na čínského státního úředníka. Ta podobnost je v relevantnosti požadavků vůči předmětné profesi.

Při všech peripetiích kolem Kariérního řádu se stále neodbytněji zdálo, že v celičkém Česku, a zejména na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, nikdo nemá představu o tom, jak se takový dobrý učitel pozná. Nuže, tomuto tápání bezradného Ministerstva je konec. Existuje někdo, kdo tuto představu má.  Pan Petr Koubek.

Kterak já vím, že pan Koubek ví, jak se pozná dobrý učitel ? Inu, protože pan Koubek tady kousek vedle napsal: „dobrým se stává učitel až po 8-10 letech praxe“. A kdo toto napíše a myslí to vážně, nutně musí vědět, jak že se takový dobrý učitel pozná. V opačném případě by se pokoušel o zhlupování lidí nesmysly (BTW, výrazivo pana Koubka).