Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. A lze se spolehnout, že se najdou dobrodinci, kteří vám vaši situaci ochotně ještě zhorší.
Co se týče dobrodinců – všech šesti set (nebo tří tisíc?) – kteří by na ostatní učitele chtěli uvalit Pedagogickou komoru, naštěstí ne zcela vědí, co vlastně chtějí. Původní děsivá představa byla, že má jít o organizaci „ze zákona“, s povinným členstvím všech učitelů. Samozřejmě s „členskými“ příspěvky. Není úplně jasné, zda od této představy ustoupili, nebo co vlastně. Pokusím se probrat obě varianty.
Dejme tomu, že členství v PK má být ze zákona povinné. Proč tedy pan Wagner řeší počet členů, proč sype z rukávu odhady počtu členů a proč zmiňuje „největší organizací sdružující učitele“ ? Toto vše by jaksi vyplývalo z definice.
Dejme tomu, že členství v PK nemá být povinné. Proč tedy dobrodinci používají pro svoje dítě onen děsivý název naznačující podobnost se škůdcovskou Lékařskou komorou? Oni nesledovali situaci ve zdravotnictví a nevšimli si, že jakékoli změny k lepšímu probojoval LOK? A že Komora naopak změnám k lepšímu do poslední chvíle bránila? Nemá-li členství být povinné, přejmenujte ten váš spolek! Název „Další zbytečný spolek“ se nabízí.
Takže PK chce, aby ji Ministerstvo respektovalo. Jenže v čem? V jasných záležitostech, jako je zvyšování platů? Odhaduji, že kvůli tomu netřeba zakládat cokoli. Pokud by MŠMT zajímal názor učitelů na zvyšování platů, stačilo by vydat výzvu „napište ministryni“ a jsem si jistý, že by napsal KAŽDÝ učitel. Nejspíš tedy půjde problematiku o poznání polemičtější. Kariérní řád, inkluze, kurikulum. Jednotný názor mezi učiteli neexistuje. Co tedy chce PK vůči Ministerstvu zastávat?
Jak pomoci příznivcům PK? Pokud bych takového zjistil ve svém okolí, pokusil bych se jej vrátit do reality a nějak zaonačit, aby dotyčný dostal rozum. Obávám se, že vrcholovým představitelům tohoto hnutí už není pomoci.
Petr Koubek
26.4.2017 at 10.09Pane doktore, smysl profesní komory je to, že stav vně utváří, vytváří vnitřní kohezi (kultivuje; tvoří profesní standardy, jednací a volební řád společenství, aby uspokojil co největší množství členů a komora reprezentovala opravdu agregovaný názor stavu). A na venek společeství, stav reprezentuje a definuje, vč. prosazování agregovaných zájmů a vetování toho, co se zájmům profese příčí. To, že jsou ve společenství uvnitř různé názory, je přirozené, ale komora profese je definuje a reprezentuje v podobě, jakou sama komora svými vlastními postupy přijme. Tedy jsem-li členem, respektuji nejen vnitřní diverzitu, ale i stavovský názor většiny.
A jsme asi u meritu vaší námitky (?). Neexistuje takový jednací řád společnosti, která má reprezentovat a kultivovat, aby byl s reprezentací spokojen každý její člen. Jsem dlouholetým členem stran (nyní už druhé). V obou jsem zastával jak odborné pozice, tak kontrolní či reprezentativní. A ano, je to náročné, je tam pnutí, a když není velká společná vůle a jedna hlavní vize (u strany je to jednoduché, tam jde moc, o možnost fakticky ovlivňovat veřejé věci), pak není ani důvod o profesní společenství na vysoké úrovni reprezentativnosti, ba dokonce institucionalizované usilovat…
Odmítání instituce ale zároveň něco vypovídá o určité nezralosti, neorganizovanosti a neukázněnosti našeho stavu. Jsem vzděláním učitel, vykonával jsem tu práci rád a cítím se být členem společenství. Když tedy i ti nejlepší z nás zpochybňují dlouhodobý smysl stavovské reprezetnace, pak je mi to líto. Chápu, je romatické být prekarizovaným hrdinou, ale co z toho gesta máme jako stav, ne jako individuum??!
Pod jedním mým článkem jsme vedli diskusi, zda je učitelstvo profesní skupina, zda je učitel profesí na 100 %; tak jak je profese definována. Z toho, co píšete, asi spíše ne. Zůstává semiprofesí s veškerými z toho plynoucími důsledky.
E Kocourek • Post Author •
26.4.2017 at 19.43Děkuji panu Koubkovi za obšírný pokus vysvětlit – a možná dokonce definovat – smysl profesní komory. I když moje pochybnosti nerozptýlil.
Úkol pana Koubka byl o to těžší, že objekt jeho vysvětlování (to jako já) neovládá jeho jazyk. Netuším, co je agregovaný názor stavu ani co jsou agregované zájmy (snad profese?). Jenom mám tušení (hraničící s jistotou), že jsou prudce odlišné od mých názorů a od mých zájmů. Pokud jsem takový (odlišný) jediný, snad bych ještě chápal snahu komoristů moje názory a moje zájmy vymazat. Ale co když je mně podobných třeba deset procent? Co když je nás těsně pod padesát procent? Co když je osob s názory a zájmy odlišnými od komoristů výrazně více? Stále ještě se cítí oprávněni vydávat svůj názor a svůj zájem za ten agregovaný? Případně, jsou odhodláni prosazovat názory a zájmy zcela odlišné od těch jejich? Třeba jsou komoristé takoví světci – já bych to nedokázal.
„Profesní společenství na vysoké úrovni reprezentativnosti“
To by byla vynikající věc! To by se líbilo každému. I já – vlk samotář – bych uvítal takové profesní společenství. Avšak komoristé k němu chtějí dojít podvodem. Nebo – řekněme – neférovou zkratkou. Chtějí nejdřív vytvořit instituci – samozřejmě zcela nereprezentativní – a pak doufat, že se dostaví reprezentativnost. Komoristé jsou ve svém očekávání optimističtí, zatímco já naopak očekávám setrvalý (nulový) stav reprezentativnosti, ale nárůst odporu proti nechtěné instituci. Viz příklad lékařů.
„o určité nezralosti, neorganizovanosti a neukázněnosti našeho stavu“
Věru vynalézavé invektivy! Nezralost, neukázněnost. Jen houšť! Odmítání instituce možná něco vypovídá o určité nezralosti, neorganizovanosti a neukázněnosti učitelského stavu. Jenže komoristické tlačení na pilu vypovídá cosi o ignorování reality. Jaké reality? Inu, nezájmu potenciálních ovcí nechat se nahnat do stáda.
„Vetování toho, co se zájmům profese příčí“
I toto by se učitelům jistě líbilo. Avšak mohu komoristům zaručit, že i kdyby se všechny ostatní jejich záměry a plány splnily, Komora nikdy nebude mít pravomoc vetovat zákony. Kdyby taková možnost existovala, byl bych nejnadšenějším a nejhlasitějším podporovatelem Komory. Ale neexistuje a nikdy existovat nebude. Nějak to souvisí s kapry a s vypouštěním rybníku.
Napadá mě cosi kolem toho vetování, co by se mohlo odrazit v kýžené reprezentativnosti: Což takhle že by komoristé i bez toho práva veta dali hlavy dohromady a řekli tady a teď, co by chtěli vetovat – kdyby tu pravomoc měli. Tak schválně: inkluzi? plošné přijímačky? státní maturitu? kariérní řád? existenci Cermatu? existenci MŠMT? Hic Rhodos …
„Co z toho gesta máme jako stav?“
To by měl vysvětlit pan Koubek, ne já. Mně je přednější moje individuální svoboda, kterou mi komoristé chtějí omezit. A co z toho budou mít? Už jsem to někde psal, opakuji se: ať komoristé sepíšou, co z omezení svobody učitelů (kterým by vytvoření Komory bylo) budou mít. A v jakém časovém horizontu. Pan Koubek nabízí kultivování, tvorbu profesních standardů, uspokojení členů, reprezentaci agregovaného názoru stavu. Z mého pohledu na kultivování, na tvorbu standardů ani na uspokojení členů (pokud ti členové nejsou perverzní) není potřebná instituce ze zákona, zatímco „agregovaný názor“ je čert-ví-co.
Ono totiž vytvoření takové instituce ze zákona není nezávazné zahrávání si. Současné české politické prostředí má vysokou schopnost přijímat nesmyslná rozhodnutí a zhmotňovat je do nesmyslných zákonů (viz různé legislativní smršti), ale nulovou schopnost napravovat chybná rozhodnutí. Co se dá, to se z Pekla nevydá …
Janek Wagner
27.4.2017 at 13.12Iniciativa za vznik Pedagogické komory je přesvědčena, že je třeba pro prosazení zákona o Pedagogické komoře založit spolek, který bude tuto ideu prosazovat. Vedlejším efektem tohoto spolku by mohlo být, že pro přechodnou dobu bude spolkem, který bude počtem členů masovější než další podobné spolky.
Zatím učitele \“zastupují\“ odbory, které mají jiný záběr činnosti a pak Asociace pedagogů ZŠ a oborové či předmětové asociace s několika desítkami členů. Unie CZESHA a asociace škol a ředitelů učitele (ve smyslu zákona o pedagogických pracovnících) zastupují jen nepřímo.
O atributech a detailech Pedagogické komory ze zákona se diskutuje, tedy i o povinném členství.
Radek Sárközi
27.4.2017 at 16.15Kvalitní zdroj informací o iniciativě Pedagogická komora: http://www.pedagogicka-komora.cz
Petr Koubek
28.4.2017 at 15.54Hezké, děkuji i kolegovi Kocourkovi; slovo vetovat je nesmysl, šlo o to zastávat silný profesní zájem a mít na to organizaci. Jestli je to dobré? No, co se nevyzkouší, o tom se nic neví, že.
Postoji kolegy Kocourka jinak rozumím, v odborech ani v České asociaci pedagogického výzkumu nejsem. A nejspíše ani nebudu, na to jsem byl dlouho teenager a dvacátník (tedy věk, kdy se utváří globální.“dospělé“ gestalty) v devadesátých letech… Ale za učitelstvo jsem napsal svoje, teorie ukazuje, že komora zde chybí. Jaká bude praxe? ??? 🙂
E Kocourek • Post Author •
29.4.2017 at 21.29\“Solnohrad je hlavní město Solnohrad …\“ – to asi všichni známe. Děkuji pánům Wagnerovi a Sárközimu za vysvětlení a odkaz (který jsem znal), a trvám na tom \“zmatení\“. Vytvářet spolek s názvem PK, jehož cílem je založit PK (tentokrát ale \“ze zákona\“), hm hm, zajímavé …
Záměry a výdobytky zmiňované na stránce http://www.pedagogicka-komora.cz jsou dílem nedosažitelné, dílem triviálně dosažitelné i bez vzniku extra zákona. Což mě vede ke spiklenecké teorii, že skutečné záměry komoristů jsou zcela jiné a zatím skryté.
K postoji \“co se nevyzkouší\“ opakovaně varuji, že po případném prosazení zákona už nebude cesty zpět. V Česku nejsme v situaci, že můžeme nezávazně zkoušet a když se to neosvědčí, na vše zapomenout. Česká (a bruselská) odrůda demokracie neumí (nebo nechce?) opravovat svá chybná rozhodnutí.
A konečně cosi zcela off topic. Jsem nadšen z regulovaného prostředí portálu rvp.cz, i když mě nutí pečlivěji volit výrazivo a i když mi brání posílat některé zdejší autory tam, kam by IMO zasloužili. Velice se mi zamlouvá situace, kdy blogger si může rozhodovat o tom, které komentáře pod svým blogem povolí a které ne. Proti trollům existuje jediná obrana, a tou je vůbec s nimi nekomunikovat.
Ivan Ryant
2.5.2017 at 21.15No tak já kdybych pracoval např. v NIDV, zkusil bych získat grant na nějaký pěkný projekt, celkem lhostejno jaký, např. s cílem založit pedagogickou komoru. Za projektového manažera by se mohl hodit např. nějaký zběhlý učitel, třeba konkrétně já nebo někdo jiný (zrovna sem na portál přispívá takových vhodných potenciálních manažerů hromada), žádná zvláštní kvalifikace není nutná — viz např.:
http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno/vmobor?ref=12564340743
Stačí pak jen hojně publikovat v odborné literatuře, jenom ke kýženému vzniku pedagogické komory samozřejmě nesmí nikdy dojít, to by totiž skončil projekt. Pak ani nehrozí nebezpečí, že by vytrvalá mnohaletá usilovná práce na projektu mohla přinést nějaké praktické výsledky, které by mohl kdejaký učitelský šťoura ex cathedra zlomyslně zpochybnit svým dřevěným (v učebně informatiky dokonce mnohdy laserovým) ukazovátkem. A pak že ve školství nejsou peníze! Pořád lepší než ředitelská almužna (podle tabulky do 35kKč) nebo neustále zvyšovaný plat učitele (dnes dosahující už bratru 20-30kKč). Porovnejte si to — to přece dává smysl.