Kdo to ví lépe?

Existují zprávy TALIS – jak tady někde vedle připomíná Petr Koubek – které tvrdí, že TALISem doporučované formy učení se učitelů, například dlouhodobé semináře a učitelské konference, se v Česku realizují jen minimálně, a naopak že čeští učitelé dávají přednost vzdělávacím formám, které jsou jen minimálně efektivní, například jednodenním seminářům.

Pominu fakt, že zprávy TALIS vychází pouze z dat získaných dotazníkovým šetřením, tedy že jde o pouhou sumarizaci číchsi subjektivních dojmů.

Chci pominout i okolnost, že „prokazatelné“ kvality doporučovaných forem učení TALIS nikdy nezměřil, pouze se odkazuje na cizí materiály. (A obávám se, že kdybych šel po těch odkazech, zjistil bych pouze, někde v desáté úrovni odkazování, že se kdysi kdosi domníval, že příslušná forma učení by, za jistých okolností, třeba mohla být efektivní.)

Zajímá mě toto: pokud nějaký badatel chce využít zprávu TALIS k tomu, aby káral české učitele, že nepoužívají efektivní metody učení, musí stát pevně na stanovisku, že neexistují individuální metody učení. Že ty pravé efektivní metody učení jsou pro každého učitele přesně stejné. Ha ha ha.

Takže badatelé prohlásili vybrané formy učení za efektivní, adekvátní, atd. apod. A když čeští učitelé tyto posvěcené formy učení nepoužívají, jsou hloupí a škodí sami sobě. Protože badatelé přece vědí lépe než učitelé, co je pro ty učitele  vhodné.

Nebo že by to nejlépe věděli ti učitelé?